Co po vás chce auditor BRC a IFS u kontroly škůdců (Issue 9 / v8)

Když do potravinářského provozu přijde auditor BRCGS nebo IFS, ochrana proti škůdcům je jednou z oblastí, kterou prochází do detailu. Nekontroluje jen to, jestli máte nastražené staničky, ale hlavně jestli o nich vedete doložitelnou dokumentaci a jestli na nálezy reagujete.

K srpnu 2026 platí BRCGS Food Safety Issue 9 (audity od 1. 2. 2023), kde jsou škůdci v klauzuli 4.14, a IFS Food verze 8 (audity povinně od 1. 1. 2024) s klauzulí 4.13. Číslo klauzule se u IFS z verze 7 na verzi 8 nezměnilo.

Drobnost, která se často plete: klauzule 4.14 není mezi fundamentálními požadavky Issue 9. Fundamentální je sousední 4.11 Housekeeping and hygiene. Neznamená to, že se na škůdce dá u auditu vykašlat — jen to, že neshoda v 4.14 nemá automaticky ty nejtvrdší následky.

1. Aktuální plán objektu se zařízeními

BRCGS 4.14.4 žádá doslova „an up-to-date plan of the full site, identifying pest control devices and their locations" a vedle toho „identification of the baits and/or monitoring devices on site". IFS to má v 4.13.2 jako „site plan with area for application (bait map)".

Pozor na jednu věc: standard slovo „očíslované" nepoužívá. Žádá, aby zařízení byla identifikovaná a měla určenou polohu. Číslování staniček je zavedená praxe a doporučuje ho i český metodický pokyn SZÚ, ale není to litera normy. Auditor tedy nehledá čísla, hledá shodu plánu se skutečností — a nemá rád „mapu", která je obrázek ve Wordu, jejž nikdo měsíce neaktualizoval.

2. Frekvence kontrol z posouzení rizik

Časté nedorozumění: BRCGS ani IFS nestanovují, jak často kontrolovat. BRCGS 4.14.2 chce, aby frekvence vyplynula z dokumentovaného posouzení rizik. IFS 4.13.2 vyžaduje, aby frekvence inspekcí byla součástí dokumentace, ale číslo neurčuje. Auditor si pak ověřuje, že reálný počet návštěv sedí na to, co jste si sami odvodili a nasmlouvali. Detaily v článku jak často deratizovat.

3. Chybějící staničky jako samostatný případ

BRCGS 4.14.5 doslova: „Any missing bait stations shall be recorded, reviewed and investigated." Jsou to tři kroky, ne jeden. Nestačí u místa udělat poznámku „chybí" — musí být vidět, že se to přezkoumalo a prošetřilo, proč stanička zmizela a co se s tím udělalo.

IFS jde přes svůj Pest Control Guideline ještě dál: inspekce má zahrnovat kontrolu a dokumentaci nálezů u každého monitorovacího bodu, ne jen u těch, kde se něco našlo.

4. Doporučení, a kdo je má realizovat

Tohle je místo, kde audity nejčastěji škrtnou. BRCGS 4.14.9 říká doslova:

„It shall be the responsibility of the site to ensure that all of the relevant recommendations made by its contractor or in-house expert are carried out in a timely manner."

Odpovědnost za to, že se doporučení DDD firmy skutečně provede, tedy nese provozovatel, ne dodavatel služby. IFS to formuluje v 4.13.3 stejně: „responsibilities […] shall remain within the company", a navíc žádá, aby firma jmenovala kompetentní osobu k dohledu nad externím dodavatelem.

Prakticky to znamená, že „utěsnit prostup u zadního vchodu" nemá být věta v protokolu, ale sledovaná položka s vlastníkem a termínem na straně provozu. Auditor se ptá právě na tohle: kdo to měl udělat, do kdy, a je to hotové?

5. Roční hloubkový průzkum expertem

BRCGS 4.14.10 požaduje hloubkový dokumentovaný průzkum provozu nejméně jednou ročně, provedený odborníkem na ochranu proti škůdcům. Je to jiný typ dokumentu než běžná servisní zpráva z pravidelné návštěvy a provozy ho často nemají oddělený — pak nemají co ukázat.

6. Trendová analýza, u které graf nestačí

BRCGS 4.14.11 vyžaduje trendovou analýzu minimálně jednou ročně nebo při infestaci a je u ní konkrétní:

„The analysis shall include results from trapping and monitoring devices to identify problem areas. The analysis shall be used as a basis for improving the pest management procedures."

Z toho plynou tři podmínky, které samotný sloupcový graf nesplní: vstupem musí být výsledky z pastí a monitorovacích zařízení, výstupem pojmenované problémové oblasti, a analýza musí být podkladem pro změnu postupů. Pokud loňský trend nikam nevedl, auditor se zeptá proč.

IFS 4.13.7 chce monitorovat účinnost opatření včetně trendové analýzy, ale na rozdíl od BRCGS neurčuje frekvenci. Jeho výkladový guideline se ptá přesně takhle: jak často se trendová analýza dělá, jak byla vyhodnocena a jaká opatření z ní vzešla. Víc v článku o trendu výskytu škůdců.

7. Šest polí, která auditor IFS vyplňuje do zprávy

Hvězdička u 4.13.2* znamená, že příloha IFS předepisuje, co auditor musí do auditní zprávy vyplnit. Konkrétně: zda je využit externí dodavatel; zda monitoring provádějí i vlastní zaměstnanci; frekvenci (denně, týdně, měsíčně); jaké cílové organismy inspekce zahrnuje; datum poslední inspekce; a větu, zda zprávy od posledního auditu ukazují, či neukazují aktivitu škůdců — a pokud ano, s jakými opatřeními.

Kdo tohle umí v den auditu vytáhnout na jedné obrazovce, ušetří čas sobě i auditorovi. Většina provozů to skládá ručně z protokolů za celý rok.

8. Přípravky, návody a bezpečnostní listy

Tady se snadno cituje špatná norma, tak přesně: BRCGS 4.14.4 žádá u přípravků jejich seznam včetně návodů k účinnému použití a havarijního postupu. Explicitní požadavek na bezpečnostní list je jinde — v klauzuli 4.9.1.1 o kontrole chemikálií — a standard ho s pesticidy výslovně nespojuje. IFS 4.13.2 chce „agents used and their instructions for use and safety".

Bezpečnostní listy si tedy připravte, ale vězte, že jejich skutečný právní základ je REACH: článek 31 ukládá dodavateli poskytnout a aktualizovat list, článek 36 odst. 1 ukládá následnému uživateli — tedy DDD firmě — uchovávat informace nejméně 10 let po posledním použití látky.

9. Co chce navíc česká legislativa

Standardy jsou jen jedna vrstva. Auditor je v české potravinárně obvykle zná, ale kontrola z hygieny nebo SZPI jede podle zákona:

• Evidence podle § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. — u každého zásahu se eviduje druh přípravku, množství, doba, místo a účel použití, a evidence se ukládá 5 let. Pole „účel použití" je české specifikum, které zahraniční software zpravidla nemá.
• Kontrola účinnosti podle § 56 písm. c) — osoba provádějící ochrannou DDD „je povinna kontrolovat její účinnost". Je to zákonná povinnost, kterou mezinárodní standardy takhle přímo nemají; nejblíž je jí ISO 22002-100 s polem „výsledek použití přípravku".
• Kvalifikace pro potravinářské provozy podle § 58 odst. 2 — tam se speciální ochranná DDD smí provádět jen pod dohledem a řízením osoby se speciálním mistrovským kursem, do kterého se vstupuje po základním kursu a pěti letech praxe. Běžné osvědčení o odborné způsobilosti na potravinářský provoz samo nestačí.

Metodický pokyn SZÚ z roku 2020 k tomu přidává výčet devíti dokumentů, které má mít složka deratizace pohromadě, a archivaci 5 let. Detailně to rozebírá text o monitorovací knize.

10. Auditor prochází i vašeho dodavatele

Schvalování poskytovatele služby sedí v BRCGS v klauzuli 3.5.3, kde je ochrana proti škůdcům jmenovaná jako první příklad: musí existovat postup schvalování, smlouva s definovanými očekáváními a průběžný přezkum výkonu, u kterého platí „Records of the review shall be kept." IFS požaduje v 4.13.3, aby veškerá dokumentace podle 4.13.2 byla součástí smlouvy s externím dodavatelem.

Papír nebo software

Obava, že elektronická evidence u auditu neprojde, je zbytečná. BRCGS 4.14.4 to řeší jednou větou:

„Records may be on paper (hard copy) or controlled on an electronic system (e.g. an online reporting system)."

Metodický pokyn SZÚ 2020 jde ještě dál a sám doporučuje vést dokumentaci „v elektronické podobě prostřednictvím softwarových programů, ke kterým má klient on-line přístup", včetně načítání QR nebo EAN kódů staniček při prohlídce.

Rychlý přehled požadavků

Audit obvykle neztroskotá na tom, že by v provozu chyběly staničky. Ztroskotá na tom, že provoz neumí rychle doložit plán, trend a hlavně to, že doporučení z minulých návštěv někdo skutečně realizoval.

Jak si to usnadnit

Většina těchto požadavků vychází z jednoho zdroje dat — z pravidelného odečtu monitorovacích míst. Když se odečet vede digitálně, plán, trendová analýza, evidence přípravků i seznam otevřených doporučení se z něj dopočítají a auditní složka je otázkou jednoho odkazu. Přesně na tohle jsme postavili Deratik.

Tento text je informativní a vychází z BRCGS Food Safety Issue 9, IFS Food v8 a platného znění zákona č. 258/2000 Sb. Závazný výklad požadavků daného standardu a legislativy poskytuje auditor a příslušný předpis.