Preventivní vs. represivní DDD

Preventivní DDD je průběžná ochrana, která má výskytu předejít: monitoring na pevných místech, utěsnění vstupů a prostupů, hygiena, skladová kázeň, pořádek v okolí budovy. Represivní DDD je zásah proti zamoření, které už nastalo. V provozu je to užitečné rozlišení, protože odpovídá dvěma různým typům práce i dvěma různým způsobům, jak se počítá cena.

Není to ale zákonné dělení a v zákoně č. 258/2000 Sb. je nenajdete. Zákon dělí ochrannou DDD v § 55 na běžnou — součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů, směřující k předcházení vzniku infekčních onemocnění — a speciální, tedy odbornou činnost cílenou na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění, škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Právě na tomhle předělu, ne na dvojici prevence a represe, visí kvalifikace podle § 58, evidence podle § 61 odst. 1 i oznamovací povinnost podle § 61 odst. 3.

Třetí kategorii zná zákon zvlášť: ohniskovou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (§ 65) — činnost směřující k ochraně zdraví osob a ochraně životních a pracovních podmínek v ohnisku nákazy, tedy v místě, ve kterém se nákaza šíří. Ta se nedá popsat ani jako prevence, ani jako běžná represe.

Prevence přitom není jen dobrá praxe. § 56 písm. b) ukládá používat přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné a § 11 odst. 1 písm. p) zákona č. 324/2016 Sb. žádá racionální uplatňování kombinace opatření se sazbou do 1 000 000 Kč. Nechemická opatření jsou tedy právní povinnost, ne nadstandard — a mají zároveň vlastního dozorce navíc, protože tenhle skutek projednává i Česká inspekce životního prostředí.

Praktický důsledek: preventivní vrstvu je potřeba mít popsanou v plánu DDD, doloženou odečty a vyhodnocenou trendem výskytu. Když trend neklesá, nefunguje prevence, ne přípravek — a odpovědí je nápravné opatření mířící na příčinu.