Evidence biocidů a zákon č. 324/2016 Sb.: čtyři mýty, které kolují oborem

Zákon č. 324/2016 Sb. se v oboru běžně cituje jako právní základ evidence biocidů. Není to tak. Evidenční povinnost ukládá DDD firmě § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zákon o biocidech evidenci ukládá také — ale jiným osobám. Tenhle text ukazuje, kdo vede jaké záznamy, a čtyři omyly, které se kolem toho opakují.

Kdo vede jakou evidenci

Pointa je v prvním a posledním řádku. Zákon o biocidech evidenci ukládá, ale nikdy ne tomu, kdo přípravek aplikuje — a povinnosti, které aplikátora skutečně tíží, stojí ve dvou úplně jiných předpisech.

Co po vás skutečně chce § 61

Znění je krátké a je v něm celý povinný datový model:

„Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let."

• Pět polí — druh přípravku, množství, doba, místo a účel použití. Nic víc, nic míň.
• Pět let — evidence se ukládá, ne jen vede. Po dokončení zásahu by tedy neměla jít měnit.
• Bez podmínky — povinnost platí na každý zásah, ne jen na zásahy s toxickými přípravky.

Nejčastěji chybí účel použití. Zahraniční software ho většinou nemá, protože jinde takový požadavek není — zná produkt a množství. Do protokolu o zásahu proto patří i to, proti čemu a proč se přípravek použil.

Za nesplnění evidenční povinnosti hrozí podle § 92l zákona č. 258/2000 Sb. pokuta do 100 000 Kč.

Co zákon č. 324/2016 Sb. aplikátorovi ukládá

Ne evidenci, ale chování při použití. Zákon upravuje dodávání biocidních přípravků na trh na území Česka i jejich používání; pro DDD firmu z něj plynou hlavně tři věci:

• Používat přípravek podle štítku a příbalového letáku, respektovat výstražné symboly, standardní věty o nebezpečnosti a specifické podmínky použití.
• Používat jen povolený nebo oznámený přípravek. Legálnost se u nás ověřuje v českém registru CHLaP, protože ten zná i přípravky oznámené v přechodném období.
• Omezovat použití na nezbytné minimum racionální kombinací fyzikálních, biologických, chemických a dalších opatření a přijmout preventivní opatření.

Sazby jsou vyšší, než většina firem čeká:

Ten poměr stojí za pozornost. Chybějící evidence je přestupek do 100 000 Kč, ale použití přípravku v rozporu se štítkem až do 5 000 000 Kč. Největší riziko není v tom, že o zásahu chybí papír, ale v tom, co a jak se aplikovalo.

Přestupky podle zákona o biocidech projednává krajská hygienická stanice; u části z nich, včetně použití v rozporu se štítkem, i Česká inspekce životního prostředí.

Čtyři mýty, které kolují oborem

Druhý mýtus je nejhouževnatější, protože je z poloviny pravdivý: čl. 68 se opravdu jmenuje „Vedení záznamů" a opravdu mluví o biocidech. Adresát je ale jiný — a to je celý rozdíl. Firma, která se na něj odvolá, bude vést záznamy deset let a přitom může minout některé z pěti polí, které po ní zákon skutečně chce.

Čtvrtý mýtus mívá opačný dopad: firma se leká skladové evidence příjmů a výdejů, kterou vést nemusí, a přitom nevede provozní evidenci podle § 61, kterou vést musí.

Bezpečnostní listy mají vlastní lhůtu

Bezpečnostní list se s evidencí zásahu často plete, ale je to samostatná dokumentace s vlastními pravidly z nařízení REACH:

• Dodavatel list poskytuje v českém jazyce a při změně ho neprodleně aktualizuje; nová verze nese označení „Revize" s datem. Sledujte tedy datum revize, ne jen to, že soubor existuje.
• Jako následný uživatel uchováváte dokumentaci nejméně 10 let od posledního použití látky — déle než pětiletou evidenci zásahu.
• Formát přílohy II se změnil od 1. 1. 2021 a listy ve starém formátu směly být poskytovány do konce roku 2022. List s R-větami je dnes prokazatelně zastaralý.

Na jedné zakázce tak běží dvě různé retenční lhůty: pět let na evidenci zásahu a deset let na dokumentaci k látce. Auditor BRC nebo IFS i kontrola SZPI se ptají na obojí.

Co si z toho odnést

Když se vás někdo zeptá, podle čeho vedete evidenci, správná odpověď zní § 61 odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. — a měla by z ní jít doložit všech pět polí a pětiletá retence. Zákon o biocidech ve stejné větě nemá co dělat; ten hlídá, že přípravek je povolený a použitý podle štítku.

V Deratiku vznikne evidence podle § 61 sama z odečtu: technik u nálezu vybere přípravek z registru, doplní množství a účel, a datum, místo i druh se doplní z kontextu zásahu. Dokončený protokol už nejde měnit, takže pětiletá lhůta drží.

Tento přehled je informativní a nenahrazuje znění předpisů ani odborné posouzení. Za správné zacházení s biocidy a dodržení povinností odpovídá firma, která zásah provádí.