Fumigace

Fumigace (plynování) je metoda, při které se do uzavřeného prostoru — sila, skladu, lodního kontejneru, výjimečně celé budovy — vpustí plyn, který zahubí škůdce i tam, kam postřik nedosáhne: uvnitř komodity, v konstrukcích, ve svarech a dutinách zařízení. Používá se hlavně u skladovaných rostlinných komodit a při karanténních opatřeních.

Běžně se píše, že „fumigace vyžaduje vyšší kvalifikaci, protože plyny jsou toxické“. Zákon to takhle nestaví. § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. se neváže na metodu, ale na klasifikaci látky nebo směsi: vyšší stupeň odborné způsobilosti je potřeba u přípravků s akutní toxicitou kategorie 1, 2 nebo 3 nebo se STOT kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Fumigace je nejčastější případ, kdy je podmínka splněná, ne důvod sám o sobě — a naopak i nefumigační přípravek s takovou klasifikací pod § 58 odst. 3 spadá.

Stejná logika platí pro oznámení 48 hodin předem podle § 61 odst. 3: spouštěčem je klasifikace, ne technologie. Rozhoduje tedy to, co je na etiketě a v bezpečnostním listu, ne způsob aplikace. Řídit a dohlížet na výkon podle odstavce 3 smí podle § 58 odst. 4 jen osoba s kvalifikací podle odstavců 2 a 3 zároveň.

Před zásahem se stanoví cílový škůdce a ověří plynotěsnost prostoru; bez utěsnění koncentrace nevydrží potřebnou dobu a zásah selže, i když se plyn spotřeboval celý. U skladovaných komodit je fumigace často jediná cesta k vývojovým stadiím uvnitř zrna, na která povrchový zásah nedosáhne — proto se s ní setkávají hlavně provozy řešící potravinové škůdce.