Šváb

Pod slovem „šváb“ se v provozech schovávají tři různé druhy: rus domácí (Blattella germanica), šváb obecný (Blatta orientalis) a šváb americký (Periplaneta americana). Zdaleka nejčastější v kuchyních, prádelnách a technickém zázemí je rus domácí. Tvar „rusec“, který koluje po webech, není český název žádného druhu; správně je rus domácí.

Rozlišení není akademické: druhy se liší velikostí, schopností šplhat po hladkých svislých plochách i preferovaným úkrytem, a tím i tím, kam se umisťují monitorovací lepové desky a kde má smysl klást nástrahu. Určení cílového škůdce je proto první krok, ne formalita do protokolu.

Všechny tři druhy jsou noční a vyhledávají teplo a vlhko: okolí spotřebičů a chladicích agregátů, prostupy potrubí, spáry za obklady a soklem. Přes den je vidět málokdy, takže se výskyt pozná spíš z trusu, svleček a odchytů než pohledem. Kontaminují potraviny a jejich svlečky a trus působí jako alergen.

Monitoruje se lepovými deskami při zemi u zdí a v koutech. Profesionální zásah proti rusovi dnes stojí především na gelových nástrahách; plošný postřik má u švábů omezený smysl, protože se drží v úkrytech, kam reziduální film nedosáhne. Nálezy patří do stejné monitorovací evidence jako u hlodavců.