Štěnice

Štěnice domácí (Cimex lectularius) je krevsající hmyz, který se přes den skrývá ve spárách matrací, postelí, čalounění a za lištami a v noci saje krev. Vývoj probíhá přes pět nymfálních stadií a krev sají všechna stadia kromě vajíček. Dospělec měří 5 až 6 mm, po nasátí až kolem centimetru; první instar má 1 až 2 mm a snadno se zamění s pisivkou nebo nymfou rusa.

Ministerstvo zdravotnictví ve stanovisku č. j. MZDR 1396/2024-2/OVZ dovodilo, že „pojem epidemiologicky významný členovec nelze vztahovat pouze k přenosu infekčních onemocnění“. Štěnici tedy lze považovat za epidemiologicky významného členovce ve smyslu § 55 zákona č. 258/2000 Sb. Výskyt tím spadá do režimu speciální ochranné dezinsekce: podnikatel ji musí ve své provozovně zajistit (§ 57 odst. 2) a hubit smí jen osoba odborně způsobilá podle § 58. Přenos původce infekčního onemocnění přitom u štěnice v terénních podmínkách prokázán nebyl; zdravotní dopad je jinde — cimikóza, alergická reakce, při vysoké infestaci anémie a psychické následky.

Diagnostika nesmí stát na štípancích: podle metodiky Státního zdravotního ústavu z roku 2024 „projevy bodnutí na kůži nemohou být nikdy jediným důkazem přítomnosti štěnic“ a u osob nad 65 let mohou být téměř asymptomatické. V ubytovacím provozu z toho plyne tvrdý závěr: absence stížností není doklad čistého pokoje. Průkazné jsou znaky zamoření — trus, svlečky, vajíčka kolem 1 mm, krvavé šmouhy a živí jedinci. Prohlídka bytu nebo pokoje o 36 až 45 m² zabere jedné odborně způsobilé osobě průměrně 40 minut.

Chemický zásah je nespolehlivý: zkřížená rezistence k pyrethroidům a DDT je globální problém a vysokou rezistenci lze očekávat i v Česku. Postřik pyrethroidem na rezistentní populaci může situaci zhoršit — štěnice se aktivně rozeženou do sousedních prostor. Metodika výslovně nedoporučuje dýmovnice ani generátory ozónu a konstatuje, že neexistuje jedna účinná látka, která by spolehlivě hubila všechny populace. Z fyzikálních metod je doložené teplo: při 45 °C nastává stoprocentní mortalita dospělců za 10 minut, při 39 °C nenastane ani po 240 minutách. Znehybnění není smrt, po přerušení expozice mohou jedinci obživnout.

Jeden zásah většinou nestačí — u střední infestace jsou to průměrně dva až tři zásahy opakované po dvou až čtyřech týdnech podle doby líhnutí vajíček. Paušální cena za jediný zásah bez předchozí prohlídky je varovný signál. Lapače u štěnic navíc slouží k detekci, ne k dlouhodobému monitoringu, takže doložitelnost tu nestojí na odečtech míst, ale na dokumentaci procesu: záznam z prohlídky, písemný návrh pro klienta, protokol s lhůtou pro opakovaný zásah a závěrečné potvrzení účinnosti podle § 56 písm. c).